A zase jsem se pokoušela o akvarely.
A jelikož jsem to tady v poslední době tak trošku flákala, v sekci s akvarely přibylo pár obrázků.
K Vánocům jsem chtěla mamce udělat radost a tak jsem ji koupila krásné povlečení z bavlněného saténu s motivem strelitzie. A protože nedávno naši vyhodili z ložnice obraz, který se nehodil k nové výmalbě, řekla jsem si, že by nebylo špatné použít stejný motiv a jak to dopadlo se můžete podívat v pastelech, obraz má rozměry 66 x 50 cm.
Zase vybyla chvilka času a tak jsem nahrála do sekce Foto pár foteček z letošní dovolené ve Vysokých Tatrách.
A ještě přibylo pár foteček z Versailles.
No a když už se přehrabávám v těch fotkách, upravila jsem taky pár foteček z roku 2005 z mého sedmidenního pobytu v úžasném městě zamilovaných, v Paříži. A přestože jsem tam byla se svou kamarádkou začátkem července, počasí bylo celkem proměnlivé a tak i na těchto fotkách můžete občas vidět atmosférickou, dramatickou oblohu.
Tak jsem si našla chvilku na úpravu fotek z Irska. Už jsem doma tak dlouho a ještě na to nebyl čas. Ale právě jsem objevila HDR úpravu fotografií a tak jsem se do toho pustila. Asi jsem to trošku přehnala, ale k dramatickému Irsku se to docela hodí. Kochejte se. Fotky jsou tady.
Jelikož nejsem stále spokojená s tím, jak se vyvíjí mé dovednosti v akvarelu, rozhodla jsem se udělat sérii cvičení podle mého oblíbeného akvarelisty, Davida Bellamyho a jeho knihy Watercolour Lanscape Course. Tohle je v pořádí třetí z nich, předchozí dvě byly opravdu více o technice než o výsledku, tak ty možná přidám později do sekce Skicy. Tento monochromatický obrázek najdete v akvarelech.
Mám už delší dobu rozdělanou jednu tužku a ne a ne ji dokončit. Mezi tím jsem si teda odskočila k akvarelu a namalovala jeden výjev z procházky. Je to Červený dům někde mezi Šenovem u Nového Jičína a Kunínem.
Pro jedny stránky s portréty slavných jsem kreslila svůj dívčí idol Roberta Hosseina a Michele Mercierovou. Šoupla jsem je mezi ostatní portréty.
Tak jsem se pokusila zase o něco pastelkami, výsledek není nic moc, přála bych si lepší, ale snad příště. Obrázek se jmenuje My a najdete jej v pastelkách.
Mého taťku pohltilo dřevo. V posledních několika letech se stalo vyřezávání jeho největším koníčkem. A protože si myslím, že stojí za to, ukázat jeho výtvory světu, zřídila jsem mu na svých stránkách malou podsekci, kterou najdete v sekci Art/Dřevo Jarda.
K žiravce jsem nakreslila nové zvířátko, aby jí tam nebylo tak smutno. Je to pštrosík a najdete jej zde.
V akvarelech přibyl nový obrázek. Jmenuje se Maják v Howthu a je to výjev z jednoho našeho výletu v Irsku. Jelikož jsem si ale vědoma mnoha chyb, kterých jsem se při tvorbě dopustila a chtěla bych jej namalovat správně nebo alespoň lépe, bude to patrně první pokus z mnoha, které budou ještě následovat.
A aby toho nebylo málo, po dlouhé době nový portrét kreslený tužkou a to dokonce známé osobnosti. Je jí Joe Lando jehož znají čeští diváci, hlavně tedy divačky, jako okouzlujícího Sullyho z Dr. Quinnové. Začala jsem jej kreslit již loni v létě, když jsem znovu po letech sledovala tento seriál, ale nějak nebyl čas ho dokončit. Tak včera jsem z něj setřela prach a víceméně portrét dodělala. Naleznete jej v Portrétech.
Dnes nahrávám zase jeden pokus o akvarel. Tentokráte jsem se nechala inspirovat mým oblíbeným akvarelistou Davidem Bellamym. No, ještě se mám teda hodně co učit... Najdete jej v sekci Art podsekce Akvarel.
A ještě jedna novinka. Nedávno jsem se úplně náhodou dověděla o disciplíně nazvané Scrapbook. Česky bych to nazvala fotokoláž, i když to asi nebude úplně přesné. U scrapbooku se ke kolážování fotek používají různé zbytky, které se doma najdou (pentličky, hadovky, provázky, knoflíčky, kartony a jiné...). Jenže doba pokročila a tak obyčejný scrapbook, kde jsme potřebovali hlavně nůžky a lepidlo, nahradil tzv. digitální scrapbook. Tam nám místo nůžek a reálných věcí poslouží grafický editor, který umí pracovat s vrstvami. Nebudu to natahovat, kdo chce zjistí si o scrabooku více jinde u povolanějších, já jen, že jsem oživila v sekci Grafika podsekci Fotohrátky.
Přiznávám, že s novým rokem jsem nebyla zrovna nejčinorodější, co se výtvarna týče. Ale čekala jsem na nějakou zásilku štětců a barev z Anglie. Musím říct, že jsem se zamilovala do štětce značky ISABEY. Jsou neuvěřitelné. Ne že by to na výsledku bylo nějak vidět :-D No, ale abych to zkrátila, konečně mám snad všechno a můžu začít naplno s akvarelem. Dnešní přírustek je jedna ulička z Dublinu a najdete ji v sekci akvarel.
Přidávám portrét mého Broučka. Bohužel nebylo moc času na řádné nascanování, takže jen tato nevýrazná verze. Nicméně mám už dlouho rozkreslený jiný portrét, který se sem chystám přidat, jakmile budu mít chvilku jej dodělat :-)
Tak se zase po dlouhé době hlásím. Tentokráte je to jen malý obrázek velikosti A4. Je to dárek na rozloučenou pro mou irskou kolegyni, která mi tu byla andělem strážným.
Najdete ho v sekci tužka.
Po nějaké době přináším nový obrázek. Je to kombinace pastelky a tužky. Na to, jak jsem se s tím nadřela, jsem strašně frustrovaná tím, že to nejsem schopna nějak slušně nafotit a scaner tady nemám k dispozili. Takže zatím to musím nechat tak. Obrázek zařazuji mezi pastelky, protože tam je ještě dost místa, kdežto v tužce je toho už přehršel. Jo abych nezapomněla, nese název Ztracené děti Buddhy, protože zastávám názor, že děti by si měly především hrát a být se svými matkami, než zavřené někde v klášteře, i když na druhou stranu některé prvky buddhismu mi nejsou úplně cizí a jsou mi třeba bližší než takové křesťanství, ale o tom někdy jindy a jinde...
Původně jsem měla nachystaný další akvarel, ale jelikož mi bylo posláno foto do daleké ciziny našeho nejmladšího člena rodiny a mě se po něm zastesklo, tak jsem si jej chtěla připomenout tím, že ho zvěčním. A jelikož vypadá jako andílek, tak jsem ho pojmenovala Strážce brány a oprášila jsem pastelky. Není to přímo portrét, spíše bych to nazvala ilustrací.
Dnes jsem doplnila povídání o Anglii fotečkami. Je to ten případ, kdy ještě digitální fotoaparáty neviděly světlo světa a tak jsem se tenkrát musela spokojit s jednoduchým automatem na kinofilm. Protože kvalita opravdu není dobrá, rozhodla jsem se jimi obohatit jen povídání o cestování a do sekce foto je vůbec nezařazovat. Mají jen ilustrační charakter, a tak je také prosím chápejte.
Nové fotky z Hanoje. Ty jsou vlastně nejčerstvější, co jsem udělala, protože ve Vietnamu jsem byla naposledy. Letěla jsem tam ještě s kolegyní loni v říjnu a i když to byla služební cesta, kde nebylo příliš prostoru na nějaké poznávání, bylo to velmi zvláštní a pro našince exotické místo s vlastním rytmem.
Tak tentokrát to šlo odocela rychlé. Přidala jsem pár foteček z tuniského ostrova Djerba. Nejsou to úplně klasické fotky z dovolené se všema příbuznýma, vybrala jsem jich jen pár pro představu, jak může být tento poměrně pustý ostrov krásný.
Tak dneska se mi podařilo dokončit první fotky a to z Nového Zélandu. Je jich poměrně hodně a jejich zpracování si zabralo nejeden večer. Jsou foceny ještě klasickým kinofilmovým automatem, takže kvalita nic moc, ale přesto ve mě vyvolávají nádherné vzpomínky. Snad se budou líbit i vám.
Dnes mám narozeniny a nadělila jsem si tuto webovou stránku, kterou právě dnes spouštím na vodu. Je a bude na ní ještě hodně práce, a tak prosím o trpělivost, plně funkční je zatím pouze sekce Art.
Pokud budete chtít zanechat pár řádek, můžete v Knize hostů.
od 20. června 2007